Ve svém modelu civilizační politiky Samuel Huntington tvrdil, že hlavním důvodem nepřiměřeného násilí a dysfunkce v islámském světě je absence "kotvového státu", který by mohl rozhodovat vnitřní spory a působit jako štít proti vnější agresi; něco, co měla každá jiná civilizace v jeho schématu. Země, které byly dostatečně velké na to, aby mohly tuto roli sehrát, zahrnovaly Egypt, Turecko, Pákistán a Írán, ale do určité míry se všechny ukázaly jako nedostatečné nebo nevhodné pro tento úkol. Saúdská Arábie pravděpodobně není dostatečně velká, aby tuto roli hrála, ale člověk by si myslel, že musí být alespoň kotvou GCC v huntingtonovském světě. Menší státy, které zpochybňují jeho konsensus a dokonce soupeří o dominanci, nakonec oslabují schopnost subregionu GCC efektivně fungovat a bránit své zájmy jako blok.