Klasický Proof-of-Work dokazuje, že výpočetní proces proběhl. Robotika také potřebuje Proof-of-Work, ale něco jiného: práce probíhala v reálném světě. Takže základní otázka zní: "Opravdu se ta práce uskutečnila?" Robot může říct, že někam šel. Dokonce dokáže nahrávat záznamy. Ale logy je levné falšovat, pokud je nepřipevníte k něčemu těžší k padělání: kombinaci senzorových dat, lokalizačních signálů a ověření odolných proti manipulaci (takže data jsou "podepsána" důvěryhodným prostředím pro vykonávání). Právě zde nastává význam hardwarově podporované atestace (TEE): důvěřujete operátorovi, že bude reportovat poctivě, a zároveň přesouváte důvěru směrem k měřenému, ověřitelnému runtime, který dokáže prokázat, jaký kód byl spuštěn a jaká data pozoroval, a poté vytvoří kryptografickou zprávu. V praxi to nebude žádný magický důkaz. Bude to vypadat jako naskládané důkazy: GPS + inerciální senzory + otisky prstů z kamery/LiDAR + potvrzení + křížové ověřování (a sankce, když se zprávy rozporou). Cílem je udělat lži dostatečně drahými.