Předpověď, kterou zde nechám pro své budoucí já o vědomí, poli a pozorovatelích – pochopení povahy vědomí bude problémem lidstva za 10–20 let. Vznikající AI entity vyvolaly v této oblasti intenzivní debatu. Tady je pár obecných myšlenek: Wolframova teorie pozorovatele je směrově správná. Že struktura vesmíru, jak ji vidíme, je odvozena z našich vlastností jako pozorovatelů ve vesmíru Nicméně se nesnaží definovat pozorovatele ani jejich dynamické vlastnosti na základě svého pojmu výpočetního vesmíru. Tato absence přísnosti se vyskytuje ve většině pokusů o matematické formulace týkající se vědomí Musíme dokázat větu ve tvaru jako: Pro přepisování pravidel třídy C, po dostatečném vývoji od generických počátečních podmínek, hypergraf obsahuje podstruktury splňující vlastnosti P. Podstruktury s vlastnostmi P nutně modelují své lokální prostředí, udržují hranice a jednají tak, aby se zachovaly. Jejich hrubozrnná pozorování hypergrafu splňují rovnice E (kde E zahrnuje obecnou relativitu a kvantovou mechaniku) A tyto třídy vlastností jsou tomu, co přisuzujeme pojmu pozorovatele, jako jsme my: Množina podmínek O taková, že podstruktura splňuje O právě tehdy, když je pozorovatelem Což by pak představovalo skutečný odvození pozorovatelů v souladu se zákony fyziky v jediném výpočetním modelu, by byl skutečný průlom s testovatelným modelem, který bychom mohli testovat proti evoluci vědomých entit Tento rámec by generoval nové předpovědi týkající se konstrukce samotné reality, například by odhalil, že kvantová statistika je pro pozorovatele jako jsme my, na rozdíl od fyziky mikroskopických entit Jednoho dne za asi 10 let budu financovat tento výzkumný program