Moderní psychiatrie stojí na vymyšleném příběhu, říká Robert Whitaker, vydavatel @Mad_In_America. Takto mu dvě studie o schizofrenii uvědomily, že něco není v pořádku: "Jednou byla studie harvardských výzkumníků publikovaná v roce 1994, která zkoumala dlouhodobější výsledky u pacientů se schizofrenií, a ti uvedli, že od 70. let se *zhoršila* – ne zlepšila – a nyní nejsou lepší než v první třetině 20. století. Nyní se ohlédneme za první třetinou 20. století jako za temné období. Jak je tedy možné, že s těmito moderními léky, které řeší chemické nerovnováhy, nejsme na tom o nic lépe?" Druhou studii provedla Světová zdravotnická organizace a porovnávala výsledky pacientů ve třech rozvojových zemích – Indii, Kolumbii, Nigérii – s dlouhodobějšími výsledky v USA a dalších pěti rozvinutých zemích: "Výsledky v rozvojových zemích byly mnohem, mnohem lepší než v rozvinutých zemích – natolik, že dospěli k závěru, že život v rozvinuté zemi je silným ukazatelem, že nemáte dobrý výsledek, pokud vám diagnostikují schizofrenii." A tady je velký rozdíl: V rozvojových zemích používali antipsychotika *krátkodobě* místo dlouhodobých jako v Americe. Whitaker se rozhodl, že musí vyšetřovat dál, a tehdy si uvědomil, že neexistuje žádný základ v tom, že by tyto léky opravovaly chemické nerovnováhy v mozku, na rozdíl od toho, co nám bylo po desetiletí řečeno. "Začal jsem volat lidem... který mi řekl, že léky opravují chemickou nerovnováhu v mozku. Řekl jsem: 'Můžeš mi ukázat, kde jsi zjistil, že příliš mnoho dopaminu je příčinou schizofrenie? Nebo mi můžete ukázat, kde jste vlastně zjistili, že příliš málo serotoninu je příčinou deprese?' A přísahám Bohu, tady je, co řekli: 'To jsme vlastně nenašli. To je metafora pro vysvětlení, proč by měli užívat léky – například inzulín na cukrovku." A já jsem řekl: 'Chápu, že inzulín u diabetu je metafora, ale určitě jste tyto chemické nerovnováhy skutečně našli. A já si jen chci přečíst výzkum tam, kde jsi to udělal ty.' A první člověk říká: 'Ne, vlastně jsme to nenašli.' Druhá osoba: 'Ne, vlastně jsme ji nenašli.' Pak jsem šel k výrobcům Risperdalu, což je druhá generace neobvyklého produktu, a Risperdal byl propagován jako řešení nejen nerovnováhy dopaminu v mozku, ale i jako nerovnováha serotoninu v mozku. "A tehdy se mi vlastně podařilo dostat se k těm skutečným výzkumníkům, a víš, co řekli? ' Jo, to je prostě nesmysl... Trochu se stydím, že to říkáme," řekl mi.