Inženýrský talent Kelly Johnson byl původním inženýrským géniem stojícím za závodem Lockheed ve Skunkworks. Je známý návrhem modelu SR-71, ale byl zdaleka nejlepším leteckým inženýrem na světě dávno před vývojem Blackbirdu. Níže je vůbec první stíhací letoun amerického letectva, P-80. Tuto letounu také navrhl Kelly Johnson a první letadla dodal USAF pouhých 143 dní poté, co byl požádán, aby začal navrhovat. Navrhl a postavil první americký stíhací letoun za méně než 5 měsíců. Dnes existují katalogové díly s delšími dodacími lhůtami! Trapné. Dokážete navrhnout a postavit stíhací letoun za 143 dní? Šlo by to udělat, když neexistují žádné jiné stíhací letouny? Je snazší toho dosáhnout, když na tom pracuje 100 000 lidí, nebo 1 Kelly Johnson? Ne všechno v inženýrství je takové. Některé inženýrské problémy jsou problémy s šířkou pásma (pošlete do toho hodně lidí) a některé jsou problémy s talentem (pošlete do toho ty nejlepší lidi). Často uvidíte, že firmy se snaží řešit problémy s šířkou pásma talentem nebo problémy s talentem s kapacitou. Je to proto, že potřebujete alespoň trochu talentu na vrcholu, abyste správně diagnostikovali problémy, a to je často oblast s lehkým vlivem inženýrských talentů. Také... Mnoho organizací si technického talentu neváží nebo odmítá přijmout, že vůbec existuje. Pokud jste talentovaný inženýr a pracujete ve firmě zaměřené na šířku pásma v odvětví zaměřeném na šířku pásma (kde je inženýrství komodifikované, myslí firmy v pracovních hodinách?), a objevíte problém formovaný talentem, měli byste odejít a založit novou firmu, abyste ho vyřešili. Pokud jste talentovaní, takové věci poznáte poměrně často. Pokud nikdy nebudeš jednat, tohle tě bude v pozdějším věku trápit. Pokud jen sedíte a obviňujete "rozhodnutí vedení", pak ano, jste pracovník na šířku pásma. Navíc je P-80 docela krásný. Stačí se podívat na gondoly motorů. Tohle je to, co ti přinese nejlepší talent.