"Představte si, že přijdete koupit ojeté auto a přijdete k domu, nenápadnému domu, a auto je zaparkované před domem. Díváte se na auto a posuzujete, jestli jsou pedály opotřebované, a hodnotíte stav karoserie. A když se rozhlédnete po autě, rozhodnete se, že máte zájem za to auto zaplatit 5 000 dolarů. Takže zazvoníte na zvonek u prodejce a dveře otevře například ženská farářka, a je to uklizený, čistý dům. V tu chvíli pravděpodobně zvýšíte částku, kterou jste ochotni zaplatit, o 20 %. V paralelním vesmíru dveře otevírá chlap v trenýrkách—jinými slovy, někdo bez studu. V tom případě auto znehodnotíte, myslím, že asi o tisíc dolarů nebo víc. Ve skutečnosti si ho možná ani nekoupíte. To, co tu děláme, je, že v podstatě říkáme, že budu zastupovat otázku 'Koupím auto?', na kterou nemám technické znalosti. Položím doplňující heuristickou otázku, a to: 'Důvěřuji člověku, který mi auto prodává?' Moje matka o autech nic nevěděla, ale o lidech věděla hodně. Myslím, že by velmi spolehlivě nakupovala auta jen podle svého hodnocení prodejců. A podobně si myslím, že by mohla uspět lépe než někdo s inženýrskou kvalifikací, kdo ignoruje, kdo je prodávající, jeho osobnost a charakter." - Rory Sutherland