Je to jako skořápky cibule, kdy pustíte vrstvu a pak přímo zažijete bolest, kterou byla omotaná, co ji způsobilo, pak je to pryč a jste nuceni být o něco svobodnější, o něco lehčí

A pak nakonec pustíte a je to jen čistá nepodmíněná bytost a dočasně není nic, dokud se něco znovu nestahuje do něčeho

A ta vrstva je jen kousek toho, co jste dříve považovali za vás, ale teď je to vnímáno jako obranný mechanismus