Artie Bucco: Tony, vypadáš hrozně, sotva poznám, že jsi Ital. Jedl jsi zase gobliní maso? TONY: Proč se ptáš? Je něco špatného na gobliním mase? Artie: To, Tony, jsme už probírali. Gobliní maso je až poslední možnost. Je plný toxinů

TONY: Jak to, že trpaslíci to jedí pořád? Artie: Mají žaludky přizpůsobené goblinímu masu. jejich předci jedli skřety k snídani, obědu i večeři Tony: Řezník z dungeonu řekl, že budu v pohodě a lidé můžou jíst gobliní maso, pokud se nejdřív uvaří

Artie: Jak ten řezník vypadal? TONY: Vypadal důvěryhodně. Malý chlap, zelená kůže, špičaté uši, ostré zuby. Poznal jsem, že je zkušený řezník

Artie: To byl goblin, co ti prodal to maso, Tony, ty blázne. Pravděpodobně ti prodával části těl svých zabitých příbuzných. Kdo ví, jak dlouho to maso stálo bez lednice TONY: Ale řekl, že mám dobrou nabídku. Jeden pytel gobliních prstů na nohou za pouhých sto zlatých

Artie: <otočí se na Carmelu> věříš tomu Carmovi? Koupil skřetí prsty. To je nejhorší část skřeta. Nikdo nejí prsty na nohou TONY: Madone, snažil jsem se být zdravý. Říkal, že gobliní prsty jsou superpotravina Artie: Kolik jsi jich snědl?

TONY: Snědl jsem celý pytlík. Bylo to jako pirátský kořist. Myslel jsem, že jsou zdravé Artie: Přicházejí záplavy, příteli. Radši se připrav