O konzervatismu Herberta Butterfielda a sekulární vizi dědičného hříchu: "Když opustíme pojem dědičného hříchu, začneme si myslet, že zlo je soustředěno výhradně mezi našimi nepřáteli a že nic z toho neleží v nás samotných. Tím, že promítáme veškeré zlo na naše protivníky, si dáváme právo "zacházet s politickým nepřítelem jako s podčlověkem, nenapravitelným." Politický boj pak nabývá existenciálních sázek, stává se válkou mezi spravedlivými a zlými – samozřejmě my sami na straně spravedlivých.... V politickém životě určité myšlenky motivují lidi k tomu, aby drtili své nepřátele a hledali konečná řešení. Jedním z nich je sebeospravedlněnost; další je utopismus."