ÚZKÉ HRDLO KŘEMÍKU Do roku 2030 bude umělá inteligence spotřebovávat více elektřiny než veškerá americká výroba dohromady. To není spekulace. Mezinárodní energetická agentura předpovídá, že globální poptávka po datových centrech dosáhne 945 terawatthodin ročně – což překročí celkovou japonskou národní spotřebu. Samotné Spojené státy čelí nárůstu poptávky po výpočetní energii o 130 % během pěti let. Tady je aritmetika, o které nikdo nemluví: Lidský mozek provádí jednu miliardu operací za sekundu na dvacet wattů. Superpočítač Frontier vyžaduje dvacet milionů wattů pro ekvivalentní propustnost. Křemíková inteligence funguje na miliontinu účinnosti biologické kognice. Po dobu padesáti let se efektivita zdvojnásobovala každých osmnáct měsíců. Tato éra skončila. Současná data ukazují, že zdvojnásobení nyní trvá 2,29 roku. Rozdíl mezi růstem schopností a ziskem efektivity znamená, že absolutní spotřeba energie se musí násobit s každou generací pokroku. Dvacet procent plánovaných projektů datových center čelí zpožděním kvůli úzkým místům v síti. Čekací doby na transformátory se zdvojnásobily. Omezením strojové inteligence nejsou algoritmy, data ani kapitál. Je to Watts. Státy, které kontrolují energetickou infrastrukturu, budou ovládat zpravodajskou infrastrukturu. Kapacita sítě se stala strategicky stejně rozhodující jako výroba polovodičů. Jsme svědky vzniku nové geografie moci – doslovné moci – která přetvoří století. Investiční dopady jsou výrazné: výpočty příbuzné energeticky příbuzné budou mít vyšší ocenění po desetiletí. Politické důsledky jsou výraznější: klimatické závazky, povolovací procesy a časové harmonogramy infrastruktury jsou nyní časové rámce AI. Každá operace s plovoucí desetinnou čárkou vyžaduje elektrony. Každá aktualizace parametrů odvádí teplo. Každý pokrok v schopnostech vyžaduje infrastrukturu, jejíž výstavba trvá desítky let. Závod o superinteligenci se vyhraje nebo prohraje na rozvodně. Postavte se podle toho. Celý článek si můžete přečíst zde –