Ta zvláštní věc se seberozvojem, o které jsem včera tweetoval, trochu závisí na schopnosti být k sobě upřímný, takže tady je trik, který používám: Nejprve jsem se dokázal přesvědčit, že by mi to prospělo. Pak jsem do toho zatáhl své ego tím, že jsem si sám namlouval, že když se mýlím, to by mělo být FASCINUJÍCÍ, ne TRAPNÉ. Snažte se k tomu přistupovat tak, jak by to měl nebo měl dělat vědec. Klidně lži navenek, pokud ti to prospívá a tvoje paměť je dostatečná, ale doslova není žádná nevýhoda mít spolehlivější informace. Takže teď je moje ego v aktivní službě, aby mě upozornilo, když si lžu sám sobě. Ve skutečnosti mi to zlepšilo programování. Dřív jsem si nechával procházet malé lži jako "ta změna by v této fázi byla nemožná", pak mi ego řeklo "ehm, ne, jsme prostě moc líní. Můžeme celý systém udělat modulární hned teď", a v tu chvíli mě už šprt moje vlastní ego. Je to zvláštně samolibý druh upřímnosti.