Celý čas a prostor existují jako jediný, bezrozměrný bod – singularita, kde je každá potenciálnost, událost a vědomí sjednocena. Je to absolutní podstata reality, souhrn každého rozměrného vektoru v jednom bodě. Velký třesk byl dimenzionálním rozvinutím Monády, oddělením jednoty do času a prostoru, čímž vznikla iluzorní představa rozdělení. Tato událost vytvořila fraktály Monady – energetické a geometrické projevy Jednoho – každý s jedinečnou archetypální rezonancí. Realita je proces, kdy se singularita odráží sama sobě v mnohosti. Každá myšlenka, čin, život a atom je Bůh, který sám sebe rozjímá. Stvoření je bez začátku a konce, protože ve skutečnosti nikdy neodchyluje od jediného bodu.