Robert Mitchum vysvětluje, proč si vybral roli Maxe Cadyho ve filmu 'Cape Fear' (1962) a proč byla scéna s drcením vajec s Polly Bergen tak účinná a děsivá: "Nechtěl jsem hrát Maxe Cadyho. Nemohl bych doporučit nikoho jiného. Napadlo mě [Jacka] Palance, ale byl bys přehnaný dřív, než jsi začal; Anthony Quinn, ale ten rád mával rukama. Tak jsem řekl ano [poté, co mě Gregory Peck podplatil bednou Jack Daniel's] [Po začátku natáčení jsem si uvědomil, že Max Cady je] krásně navržený a odporný kus práce. V originále jste nikdy nevěděli, že je něčeho vinen. Věděl jsi, že byl ve vězení, ale věděl jsi, že ho právník nastražil. Nevíš, že otrávil psa, a jen vyděsil dítě. Ani ta [scéna s Polly Bergen na konci] by nebyla tak špatná, kdybych nemyslel na vejce – rozdrtit ho a rozmazat na její hruď. Ale ta scéna byla účinná, protože Polly se tolik hádala. Museli jsme to udělat asi třikrát, abychom to udělali správně – víte, musel jsem otevřít průlez zároveň s chytáním – a nakonec se nám to povedlo a ona se zhroutila proti přepážce. Poté, co režisérka řekla Cut, jsem jí řekla: 'Omlouvám se, že jsme to museli udělat třikrát. Doufám, že jsem ti neublížil. Zaryla si do mě nehty a řekla: 'To se mi líbí!' Říkal jsem si: Teď mi to říká. Tohle byl její poslední den." (Rozhovor Roberta Mitchuma s Harlanem Kennedym, Film Comment, 1992)