Někdy tě život zasáhne tak silně, že nemůžeš dýchat Když jsem vyrůstal, VŽDYCKY jsem chtěl psa. Věděl jsem, že o něj nemám žádat, protože moji rodiče byli pořád ve stresu kvůli prostoru a penězům. Ale přesto... V našem stísněném bytě v Carmichaelu v Kalifornii jsem prsty přejížděl po lesklých stránkách psího časopisu, který jsem ukradl zubaři. (promiňte, doktore D!) Zlatí retieveri. Boston teriéři. Border kolie. Pugs. Pudlík. Bulldogs. Chihuahuas. Svatý Bernard. Byl jsem posedlý. vyjmenovával náhodná psí fakta od auta, přes supermarket až po večeři. Bylo to neustálé. Vyrůstal jsem v půjčovně videí, takže jsem měl přístup k spoustě filmů. Ale mezi mé oblíbené patřily Homeward Bound, Beethoven, Lassie... protože... Víš... PSI! 💙 Bylo to tak špatné, že moji rodiče spolupracovali s firmou KIDEO na vytvoření vlastního kresleného filmu s mou tváří, aby vysvětlili mnoho důvodů, proč nemohu mít psa. A když jsem dokoukal "NO DOGS" KIDEO, vzali mě do nákupního centra, koupili mi terárium a kraba poustevníka. Teď nevím, jak vy... ALE POUSTEVNICKÝ KRAB NENÍ PES! Divně voní, vypadají divně, není zábava je hladit a vydávají HROZNÝ skřípavý zvuk, který trvá hodiny, než se naposledy stočí a zemřou. Spíš hmyz než domácí mazlíček. Nechtěl jsem působit nevděčně a byl jsem naučen, abych si nestěžoval, takže si rodiče mysleli, že mám rád svého prvního kraba poustevníka. Tak mi koupili další. a další. a další. V devadesátých letech jsem vychoval řadu neoblíbených krabů poustevníků, které jsem ani nepojmenoval. Promiňte, lidi. Byl jsem hrozný, ale ty taky. Svou lásku ke psům jsem pohřbil do mazlíčků jiných lidí. kdykoliv jsem mohl navštívit přátele, byl jsem někde stranou, kde mě olizovali smradlaví štěňata, zatímco parta hrála ping pong nebo N64. A tak to zůstalo roky, dokud jsem v Soulu nepotkal svou přítelkyni (nyní manželku). První rok, kdy jsem ji poznal, SI POŘÍDILA PSA a ano, miluji svou ženu, ale upřímně řečeno, částečně jsem náš raný vztah posuzoval podle toho, jak jsem měl přístup k jejímu psovi. A tím psem byla Suki. Nejblíže, co jsem kdy měl k tomu, abych měl psa, kterého bych mohl nazývat svým. Pak po svatbě jsem s ní mohl žít a OPRAVDU si užít všechny své dětské psí fantazie. běhání v psím parku, tulení na gauči, víkendové výlety k moři. žebrání o svačiny. Vždycky žebral o svačiny. A teď je pryč. A svět je klidnější místo. Děkuji všem za milé zprávy.

@alkineee také děkuji za dnešní zprávy. Velmi laskavě od vás.