Je zvláštní, že nejlepší řešení dlouhodobé AI paměti je prostě dělat to, co dělají lidé... Každou noc, když spíme, si přehráváme jednotlivé zážitky, které jsme ten den zažili. Získáváme pocity, pozorování, tón, fakta, čas, pak je stlačujeme a ukládáme tak, aby se rychle konteksuální přístup (myšlenky!) spontánně objevily v budoucnosti, když zažijeme něco podobného. Jsi si jistý, že nežijeme v simulaci?