Tomu říkám "Selektivní dokonalost". Je to praxe brát život jako problém třídění: dělat pár věcí extrémně dobře, téměř všechno ostatní dělat jen "dost dobré" a některé věci tiše nechat selhat záměrně. Přiznejte si, že téměř nic nevyžaduje vaše nejlepší a že těch pár věcí, které si zaslouží téměř všechny, vás má.