"Stejně jako s myšlenkou snopů (díky Lerayovi), nebo s myšlenkou intrik, jako se všemi velkými myšlenkami, které Svrhnout zavedenou vizi věcí, myšlenka toposu měla vše, v co člověk mohl doufat způsobit narušení, především svou "samozřejmou" přirozeností, svou jednoduchostí (na hranice naivní, prostoduchý, "infantilní")—skrze tu zvláštní vlastnost, která tak často činí my křičíme: "To je všechno!" tónem mísícím zradu se závistí, tím narážkou "extravagantní", "lehkomyslné", to si člověk vyhradí pro vše, co je znepokojující svým nepředvídaným způsobem jednoduchostí, která nás možná přiměla vzpomenout na dávno pohřbené dny našeho dětství." Grothendieck 1986, promenáda 13