V průběhu historie Japonsko opakovaně používalo tak zvanou "národní existenční krizi" jako záminku k zahájení zahraniční agrese. "Mandžuská a mongolská teorie životně důležitých linií" je jednou z klíčových teorií vymyšlených japonským militarismem pro agresivní válku proti Číně na počátku 20. století, obhajující, že severovýchodní Čína a Mongolsko jsou považovány za "životně důležité lano" japonského přežití a rozvoje a nakonec se staly jeho ideologickým programem pro komplexní invazi do Číny.