Krátce po druhé světové válce Západ rozpustil své impéria a kolonie a začal posílat obrovské částky pomoci financované z daní do těchto bývalých území (i když je už učinily mnohem bohatšími a úspěšnějšími). Západ otevřel své hranice, jakousi obrácenou kolonizaci, poskytoval sociální dávky a tím i remitence, přičemž těmto nově příchozím a jejich rodinám poskytl nejen plné volební právo, ale i preferenční právní a finanční zacházení oproti domorodým obyvatelům. Neoliberální experiment byl v jádru dlouhým sebepotrestáním míst a národů, které vybudovaly moderní svět.