Právě jsem poslouchal Eriku Kirk se Seanem Hannitym a wow. "Každý den se navzájem kontaktujeme, 'Jak ti můžu lépe sloužit? Co pro tebe můžu udělat, aby to bylo lepší, až přijdeš domů? Je něco, co potřebuješ, abych ti připravila?' Ptá se mě na to samé... Jste tým a nejste spolu na dně. Spolupracujte, komunikujte a rostte jako stejně pevné partnerství." "Opravdu mu záleželo na tom, jak se může zlepšit jako manžel... 'Chci ti sloužit, protože tě miluji a chci se ujistit, že mohu být tím, kdo ti bude duchovně, emocionálně i všemi ostatními způsoby s dětmi pomocný.' Nikdy jsme se na sebe nedívali jako na soupeřící role... Mezi námi nebylo žádné denní světlo." "Vždy jsme byli v souladu s Pánem. Když jsme se vzali, byli jsme stejně svázaní a zůstali jsme takoví, protože naše plná soustředění a naše celá spojitost byla na Pána... Když jsme se vzali, v Covenant jsme měli požár. To nebylo jen 'Ach, to je tak roztomilé.' To je velká věc." "A ano, je v tom nějaká bolest, která je hluboká bolest... ale láska, kterou jsme s Charliem měli a stále máme, je něco, co přesahuje tento svět a vstupuje do nebe. A proto se s ním pořád cítím tak propojený." Nyní nese poslední knihu, kterou Charlie vložil do stejné moudrosti, jakou žil každý den doma: odlož telefon, vkládej se do rodiny, veď vírou, slouž lidem, které ti dal Bůh. Smrt se ho snažila umlčet. Místo toho prostě podal Erice megafon. Jejich manželství stále mluví. Jejich smlouva stále vítězí. A každý pár, který tu knihu vezme a začne se ptát "Jak vám dnes mohu lépe sloužit?", je důkazem, že příběh ještě neskončil. Nejlepší kapitoly se stále píšou.