Mini esej Jak stárnete, naučíte se si věci víc užívat. Když jste mladí, trávíte spoustu času tím, že se snažíte rozvíjet vkus a zjistit, co je dobré a co ne. Váš vkus je velkou součástí vaší identity, takže bojujete tvrdě o to, abyste byli vnímaví – často uměle. Ale tento soudící postoj je v zásadě zlodějem radosti. Je tak snadné si užívat život, když si to dovolíte. Téměř všechny dny jsou nějakým způsobem hezké. Většina jídel, i těch velmi jednoduchých, je chutná. Většina lidí má zajímavé příběhy, které chce vyprávět. Většina hudby, i kýčovitá top-40, je příjemná. Pamatuji si, že jsem byl na vysoké škole a mnoho mých přátel často vedlo rozhovory o randění – o standardech, o tom, kdo je zajímavý, a tak dále. A pak jsem měl jednoho kamaráda, který ženy opravdu miloval. Každá holka pro něj byla 10/10. A byl to nejšťastnější muž, kterého jsem znal. Moudrý nad svůj věk. Je to jako když pesimisté zní chytře, ale optimisté vydělávají peníze: kritici tvrdí, že mají nějaké skryté znalosti o tom, co stojí za váš čas a co ne, ale je to bezradostný podnik. Moudrost spočívá v tom, že si věci užíváte, ale nesoudíte.