Dnes v íránském protestním hnutí: Režim pravděpodobně dospěl k závěru, že současné protestní hnutí představuje extrémně vážnou bezpečnostní hrozbu, a režim podle toho zesílil své zásahy, včetně vzácného kroku – použití pozemních sil Islámských revolučních gard (IRGC) k potlačení protestů alespoň v jedné provincii. Protestní aktivity v Íránu se od 7. ledna dramaticky rozšířily jak v rozsahu, tak v rozsahu, včetně velkých měst jako Teherán a severozápadního Íránu. Protesty se rozšířily i do provincií obývaných Kurdy. Íránští vůdci mají dlouhodobé obavy ohledně kurdského separatismu a militantnosti v západních a severozápadních provinciích. Režim použil pozemní síly IRGC k potlačení protestů alespoň v provincii Kermánšáh a možná i v dalších provinciích 8. ledna. To je vzácný krok; režim nasadil pozemní síly IRGC pouze jednou během protestů v Mahsa Amini, ale učinil tak v oblastech obývaných Kurdy. Režim zatkl několik členů bezpečnostních složek 8. ledna, kteří podle norské organizace na ochranu lidských práv podle norské organizace odmítli vydat rozkaz střílet na protestující. Pokud by se tento trend rozšířil, mohl by způsobit vážná omezení šířky pásma, která by dále omezila schopnost režimu potlačovat protesty. Režim spoléhá na pozemní síly IRGC v těch nejextrémnějších situacích, kdy režim obvykle přistupuje k protestům jako k povstání, nikoli jako k shromážděním poškozených občanů. Použití pozemních sil IRGC by však mohlo naznačovat omezení šířky pásma mezi bezpečnostními složkami a zároveň změnu v tom, jak režim vnímá protesty.