Po >15 letech každodenní práce pro tuto kulturu to působí jako robot, který stále pracuje na autopilota, čeká a doufá, že se něco změní... Ve skutečnosti si stále vyvíjíme úkoly, které si zadáváme, když už nejsou potřeba a jsou k ničemu pro růst. Někdy si říkám, proč každý den tak tvrdě pracuji. Nic se nemění. Žádná možnost růstu. Snáším stejné nevyřešené problémy, které jsem nikdy nezpůsobil, ale vždy trpím. Jediné, co stále roste a rozvíjí se, je moje umění. Aspoň tohle mám. Nejsem influencer, ale vidím ten vliv... Z dálky... jako by to, co tvořím, přispívám, přispívám a sdílím denně, vytvářel robot bez duše. … I roboti se unaví...