Vetřelec (1979) stále působí nedotknutelně. Gigerovy návrhy, zvuková krajina, hudba, ticho mezi tím vším – všechno zapadá do něčeho prapůvodního. Spousta sci-fi vypadá skvěle, ale Vetřelec působí, jako by si vymyslel vlastní vizuální a zvukový jazyk.