Měl jsem ten nejpodivnější sen: SpongeBob. Byl zmenšen a rozdělen na dva dokonale synchronizované malé baletní tanečníky, kteří tančili ve spánku. Sandy veverka nemohla spát. Malý tančící Spongebob žil v její mysli bez nájmu. Byl by tak dokonalý pilotovat vrtulník. Tak elegantní. Letí vrtulníkem k jeho domu a posadí miniho, spícího tančícího Spongeboba k ovládání, jako nějaký touchpad. A je neuvěřitelný. Každý jeho pohyb, každý krok, když se točí a skáče, je jako symfonie. Letíme nad Paříží, nad Sydney, nad Outbackem. Dokud neletíme nad Riem a Sandy se nechce dostat dost vysoko, aby byla na úrovni Krista Spasitele. Dotkne se ovládacích prvků a okamžitě je nasměruje do sestupného proudu, který vrtulník srazí k zemi a do chatrče. Spongebob, zase normální, se probudí a pronese vtipnou poznámku. Konec scény. Kde je moje smlouva @Nickelodeon