Průměrný dvacetiletý chudák, který nikdy nezažil nic jiného než nezkrotný homosexuální komunismus, chápe, že se něco strašně pokazilo. Možná dokáže sdělit jen četné denní viditelné projevy krize, nikoli její zdroj, ale v duši cítí, že takhle by svět neměl být. Samotný fakt, že intuitivně chápe, že něco chybí, což sám nikdy v životě nezažil, je důkazem skutečné povahy problému.