Dnes mi napsal kamarád úplně ztracený. Měl nějaké úspěchy a rostl, ale měl pocit, že mu něco stále chybí, a to cítím i teď. Myslí si, že promarnil vysněnou příležitost. V takových chvílích se často srovnáváte s ostatními, což vás psychicky vyčerpává z toho, že se snažíte vyniknout. Problém je, že se vlastně zlepšuje. Jen to zatím nevidí. Pokud jste teď v této oblasti, tady je něco, co mi pomohlo a pomůže i vám👇 ‣ Zapište si 3 dovednosti, které jste si vybudovali za posledních 6 měsíců ‣ Srovnávat se s tebou z minulého roku (ne s lidmi, kteří jsou o roky napřed) ‣ Když něco důležitého selžeš, pocítíš to naplno jen 24 hodin ‣ Zeptej se, co jsem mohl udělat lépe a udělej tu jednu věc lépe příště ‣ Přestaň sledovat lidi, kteří tě nechávají cítit se pozadu, i když mají dobrý obsah ‣ Sleduj lidi, kteří ukazují nepořádek uprostřed ‣ Promluv si s někým, kdo opravdu zná tvou situaci (protože někdy potřebuješ nadhled > motivaci) Vidíte, růst není lineární. Některé měsíce stavíš, jiné měsíce prostě přežiješ. Tvůj časový plán je tvůj, tempo někoho jiného nemění, čeho jsi schopný. Pokrok působí neviditelně, když jste uvnitř něj. To, že jsi frustrovaný, znamená, že ti na tom záleží. To je SKUTEČNÉ palivo.