takže.. Probudil jsem se... a zdá se, že dnešek je ještě horší a bolestivější... Křiky, které Raivova máma vydávala, když jsem je musela volat, aby se vrátili do nemocnice, budou mými nočními můrami ještě desítky let... Včera jsem musel čekat, až přijde rodina, a chvíli jsem buď běhal hystericky, nebo ležel na zemi vedle Raiva... Nejdřív jsem měl mysl zahalenou pomstou... chtěl jsem jen najít hackera, onkologa, lidi, co dělali lékařské prohlídky Raivovi v Lotyšsku, lidi, kteří byli k němu nepříjemní... atd.. ale také jsem si uvědomil, že to není cesta vpřed... Musíme být větší a soustředit se na to, co je tady důležité... Zdravotnický systém je v podstatě v háji – po celém světě... Takže bychom měli alespoň zvýšit povědomí, abychom se pokusili zachránit nějaké životy... Ohledně @Pumpfun streamu... Nejsem si jistý, jestli mám pokračovat v práci svého bratra, nebo to nechat tak, jak to je, a dělat něco jiného... A... Mám toho tolik co říct, hlavou mi běží hlavou o všech věcech, které ještě musíme udělat... Pohřeb bude ve čtvrtek a obecně si nemyslím, že bych tento týden moc fungoval... Děkujeme všem, kteří nás podpořili v tomto brutálním boji.. a omlouvám se, jestli jsem vás zklamal... Jsem zlomený...