Celé to "uzamčené" myšlení mi zamotalo hlavu. Do té míry, že si už nemůžu naplno užívat žádnou sociální interakci. Pouze sport mi pomáhá odpojit se. Vyrazila jsem na Halloween a hned po něm na párty Nemohl jsem přestat myslet na to, že když jsem se bavil, mohl jsem dělat víc. stává se to i tehdy, když jsem se svými přáteli. Nemají nic společného s kryptoměnami ani s mojí prací ale nemůžu se ubránit myšlence, že čas, který s nimi strávím, by mohl být investován lépe. Potřebuji pracovat, trénovat, číst, zlepšovat svou angličtinu, každý den. A já to miluju, nechápejte mě špatně, opravdu to tak je. Ale přála bych si, abych si mohla užívat společenské chvíle, aniž bych neustále cítila tento tlak. Nejsem si jistý, jestli jsem jediný, kdo to tak cítí Nějaká rada?