Myslím, že všichni ztrácíme rozum. Dovolte mi přijít s myšlenkou, kterou jsem neslyšel. To, co z nás udělalo mocnou, bohatou a do značné míry slušnou společnost, bylo jakési vkusné pokrytectví, chcete-li. Měli jsme regulované trhy a obchod, které jsme nazvali "Volné trhy". Měli jsme poněkud veřejné bratříčkování, které jsme nazývali "kapitalismus". Měli jsme stranicky řízenou republiku, kterou jsme nazývali "demokracie". Měli jsme Senát, zatímco jsme nějakým způsobem prohlašovali "Jeden muž, jeden hlas". Měli jsme milion omezení toho, co může být řečeno bez tření ve velkém měřítku a kdo má toto privilegium, a přesto jsme otevřeně tvrdili, že máme "svobodu projevu". Je to všechno tak trochu ohromující. Nikdy to nedávalo úplný smysl. Alespoň pro mě. V tom nejlepším případě byla celá naše věc vkusně řízeným pokrytectvím. A to pokrytectví se vkrádalo dál a pracovalo pro nás. Na internetu se to ale moc nehraje. Takže nyní se snažíme vrátit k imaginárnímu konzistentnímu systému, abychom toto pokrytectví vyřešili. Což nejde. Přál bych si, aby to nebyla pravda... ale obávám se, že je. Když to neřekne nikdo jiný, řeknu to já. Myslím, že ty šílené kompromisy a brzdy a rovnováhy je třeba přinejmenším přehodnotit. Byli vždy tak trochu komicky pokrytečtí. Povolený. Nové hledání ideologické čistoty nás však může odsoudit k záhubě ještě rychleji. Názor jednoho muže.