Pamatuji si dny, kdy jsem se cítila fomo, kdybych nebyla zasnoubená a nenakupovala věci 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Znáte ten neodbytný hlas vzadu v hlavě, který vám říká, že minete dalšího velkého běžce, nutí vás se zamknout a pak se cítit hrozně pokaždé, když něco běží bez vás. Už jich mám 0. Jsem šťastný za ty, kteří se trefili, ale pokud jde o mě, jsem nyní profesionální hlídač. Jsem v klidu, dokud nenastane opět čas. Mezitím 🫡 budu vzdělávat a hovnat.

To neznamená, že nebudu jednat, pokud se naskytne příležitost. Prostě si s tím nedělám starosti. Když mi něco spadne do klína, tak v pohodě.