Co mi brání v tom, aby psaní deníku bylo terapeutické, je to, že nedokážu být 100% upřímný, i když to nikdo jiný nebude číst, pozorovatel ve mně neustále sleduje, interpretuje a dává zpětnou vazbu v reálném čase, nemůžu přepnout z pohledu třetí osoby do první osoby