Průměrný člověk má dnes mnohem větší přístup k nezbytnostem a volnému času než dříve. Pohodlí, zábava a hojnost jsou běžné. To, co dříve vyžadovalo najmutí orchestru, je nyní připraveno v kapse na poslední chvíli. A přesto lidé zůstávají nespokojení. Pokud čas a technologie dokážou lidstvu něco skutečně hodnotného naučit, pak je to, že konečná hranice štěstí je v zásadě otázkou srdce.

Vidím, že lidé říkají, že uživatelé chtějí L2 fáze 2 kvůli pocitu důvěry. Ale jak moc to vlastně chtějí? Data naznačují, že uživatelé jsou více než ochotni platit za použití L2 úrovně 1 jako Base a Arbitrum. Takže kromě naplňování idealistických fantazií o svobodě, kde je motivace?

Za svou sebedůvěru musíš platit bolestí