Našel jsem peněženku v nákupním košíku ve Walmartu. Bylo v něm 400 dolarů v hotovosti. Žádné kreditní karty. Jen řidičák. Adresa byla vzdálená dvacet minut. Jel jsem tam autem. Byl to zchátralý trailerový park. Zaklepal jsem. Odpověděla starší žena. "Ztratil jsi to?" zeptal jsem se. Zalapala po dechu. Popadla ho a zkontrolovala hotovost. Pak mě objala. "Tohle je můj nájem," plakala. "Vybral jsem to v hotovosti, protože nemám bankovní účet. Myslel jsem, že mě vystěhují." Snažila se mi dát 20 dolarů. "Ne, paní," řekl jsem. "Ale uděláš mi laskavost? Udělej mi kávu. Je to dlouhá cesta zpátky." Seděli jsme u jejího malého kuchyňského stolu. Vyprávěla mi o svých vnoučatech. Upřímnost není jen o tom, dělat správnou věc. Jde o ochranu klidu někoho jiného. Anonymní