Přátelé, Dnes je další den války. Napsal jsem další příspěvek o 23leté Yuliii, která zemřela při záchraně lidí. O válce píšu každý den. Někdy mám pocit, že už to dál nezvládnu. Že nemůžu snést vysílat všechen ten smutek. Upřímně, někdy bych chtěl všechny své účty na sociálních sítích zavřít a už je nikdy neotevřít. Ale jsem tu zase a píšu. O bolesti, o ztrátě, o naději, o tom, co je třeba udělat, aby se tato válka skončila trvalým mírem. Jinak by to byla zrada všech, kdo bojují, všech mých lidí, kteří zemřeli. Přátelé, jak se máte? Jak to všechno zvládáš? Jsi daleko od války. Co vás nutí číst o nás? Co cítíš ty? Opravdu bych rád slyšel váš názor. Tvůj hlas je také podpora. Pokud jste připraveni, podělte se prosím o své názory v komentářích. Vždycky jsem všechno četl. A slibuji, že nezmizím. Děkuji, že jsi tu se mnou zůstal. Slava Ukraini.