Poprvé jsem se v počítačové hře opravdu bál, když jsem poprvé hrál Dungeonmaster v roce 1988 na Atari ST. Otevřel jsem mřížku, která s rachotem zazvonila vzhůru, a přede mnou se objevila mumie. Prohlížel jsem si mumii, obdivoval ji, když najednou zvedla ruce a vykřikla "Rahr". Byl jsem tak vyděšený, že jsem upustil myš a než jsem ji stihl znovu ovládnout, mumie zabila asi polovinu mé skupiny a musel jsem hru restartovat. To mi otevřelo oči k tomu, že hry byly (1988) dostatečně pokročilé na to, aby mě děsily. Ta hra měla také tu funkci, že se čím dál víc stmívalo, jak vám hořely pochodně. A temnější. A temnější... A taky nová monstra byla vždycky zážitek. Jak s tím bojovat? Co to udělá? Ten malý mi právě UKRADL BATERKU?! Také by vám mohlo dojít jídlo a voda. Skvělá hra a měla nejlepší magický systém ze všech her, a není to ani zdaleka tak.