Upřímně řečeno, blížím se k bodu, kdy krypto navždy opustím. Alespoň alespoň vrstva sociálních médií. Je to něco, co cítím už nějakou dobu, a nikdy to nebylo odvětví, pro které bych měl hlubokou vášeň kromě prvních 1–2 let v oboru. Pro mě je to do značné míry kompromis mezi investovaným časem, vydělanými penězi a tím, jak mentálně stabilní dokážu v tomto procesu zůstat. Když jsou dobré časy, není to vůbec problém. Za týden vyměním trochu zdravého rozumu za roční plat. Problém nastává, když jde do tuhého. Zjistil jsem, že investuji mnohem více času a úsilí do toho, abych byl "na CT", ale je to něco, co nevyhnutelně podkopává duševní zdraví člověka. Tuto negativní stránku tohoto prostoru si uvědomuji obzvlášť, protože jsem tu už pět a půl roku. Prostě se tomu nemůžete vyhnout - šílenství se dostane do vašeho systému. Upřímně věřím, že spousta lidí je zde hluboce nemocných a není to skupina, kolem které bych chtěl strávit většinu svého života. Druhá část je, že tento životní styl je prostě velmi izolující. Není pro mě tak zajímavé vydělávat peníze tímto způsobem bez dalších lidí, se kterými bych tu cestu sdílel. Upřímně bych dal přednost normální konverzaci - NPC, jak to zní - než mumlání si pro sebe v posilovně o tom, jaké obchody jsem měl udělat. Ano, je možné pracovat v kryptoměnách, ale to je opravdu jen kopání plechovky před sebou. Je to stejný životní styl, pokud nemáte náhodou špičkovou práci. Jednoduše řečeno, věci jsou teď hodně jiné a mně se to nelíbí. Nijak zvlášť mě nezajímá pokoušet se stát influencerem nebo provozovat tento účet na Twitteru (i kdybych mohla), protože nesnesu pomyšlení na to, že bych měla trávit více času na ČT. Šťáva už prostě nestojí za to, abyste ji vymačkali. Dotýkala jsem se spousty trávy, abych se uzemnila, ale pocit, že "tohle místo je tak trochu na", mě neopustí. Možná jsem příliš uvařená a nikdy nemůžu odejít, ale už to prostě není zábava a je to čím dál tím méně příjemné. Uvidíme se pravděpodobně za 2-3 hodiny.